18 postoje, předsudky a stereotypy

 

Postoje jsou:

a)    vrozené předpoklady umožňující hodnotit události a určitou oblast reality

b)    zahrnují naučené způsoby chování

c)     získané dispozice k určitému hodnocení a z toho vyplývajícímu specifickému způsobu chování v různých situacích

 

c – asi by šlo i b

 

Postoje

a)    vyjadřují neměnný stabilní vztah a z něho vyplývající tendenci k určitému způsobu chování

b)    mají různou stálost a intenzitu

c)     jsou součástí osobnosti, předurčují poznání, chápání, myšlení a cítění

d)    vznikají sociálním učením

 

b, c, d

a – Postoje mohou mít různou vnitřní konzistenci, tj. míru souladu jednotlivých složek. Dílčí složky postoje mohou být v různých vzájemných vztazích, ale člověk má přirozenou tendenci udržet vnitřní konzistenci svých postojů. Pokud by bylo rozumové a emoční hodnocení v rozporu, postoj by mohl po určitou dobu kolísat, ale nakonec by jedna ze složek, obvykle ta emoční, převládla.

 

 

Doplň věty k funkcím postojů:

a)    Hlavní funkce postojů je…

b)    Postoje slouží ke…

c)     Postoje dále dodávají…

d)    Postoje získáváme…

 

a) Hlavní funkce postojů je připravenost k jednání (nemusíme vždy přemýšlet, zda chceme vynést smetí do tříděného odpadu, máme pozitivní postoj k třídění, a proto to děláme automaticky). Dle postojů se dá předvídat a předpokládat lidské chování.

b) Postoje slouží ke snadnější orientaci ve světě, jeho porozumění a uspořádání prožívaného světa do přehledné struktury. Umožňují nám snáze kategorizovat informace, které člověk získává a dát jim určitý význam. Orientace skrze postoje umožňuje zjednodušené hodnocení reality, odlišení ne/žádoucího, usnadňuje volbu vhodného a eliminaci nevhodného chování.

Mnohdy jde jen o zdánlivou výhodu, protože rychlého a snadného porozumění bývá dosaženo na úkor správnosti.

c) Postoje dále dodávají jistotu v řešení různých problémů. Mnohé postoje slouží k regulaci chování, ve shodě s hodnotami a normami dané společnosti, ze kterých postoje vycházejí. Člověk se obvykle chová v souladu se svými postoji, tak jak společnost vyžaduje. Postoje mohou mít také ochrannou funkci, mohou sloužit jako obrana před nepříjemnými pocity, před nejistotou a ztrátou sebeúcty.

d) Vědomosti, dovednosti a postoje získáváme v průběhu života a to vzděláváním a sociálními vlivy jako např.: sociální kontakty, zvyšování skupinové soudržnosti, atd.).

 

Kognitivní složka postoje =

a)    předmět, člověk v nás vzbuzuje emoce (sympatie x nesympatie)

b)    názory a myšlenky osoby o předmětu, druhém člověku.

c)     postoj nám dodává energii, abychom se k člověku nějak prakticky vztahovali × chovali,  silná vazba k chování (např. nebudu chodit s kuřákem).

b – kognitivní (poznávací)

a – afektivní

c - konativní

Lidé přejímají a přijímají postoje, které:

a)    jsou pro ně citově i materiálně výhodné

b)    jsou racionální a dávají smysl

c)     převažují v sociální skupině

d)    vycházejí z vlastní zkušenosti

c, d – neplatí dogmaticky

b – může být, ale racionalita není podmínkou

a – může být, ale také to není podmínkou

 

Chceme-li dosáhnout změny postoje, musíme působit na všechny tři jeho složky. Vyjmenuj je.

Kognitivní, afektivní, konativní.

 

Vyjmenuje čtyři faktory, na kterých závisí změna postoje:

 

1)     Od koho informace pocházejí (důvěryhodnost, expert v oblasti, atraktivita).

2)    Obsah sdělení (centrální cesta – fakta, argumenty, periferní cesta – emoce).

3)    Jak jsou informace podány (složitost informace, audio, video, psaná forma).

4)    Komu je informace určena (publikum – jakým způsobem budeme info sdělovat).

 

Předpojatost, názorová strnulost, emočně nabitý, kriticky nezhodnocený úsudek a z něj plynoucí postoj. Názor přijatelný jedincem nebo skupinou. Tyto znaky může shrnout pod termín:

a)    předsudek

b)    stereotyp

c)     haló efekt

 

a - Předsudek je zvláštní druh postojů, jde o negativní i pozitivní přisuzování (vlastnosti osobám). Jde o emočně silně akcentované postoje. Jsou více odolné vůči změnám.

b - Stereotyp je opakující se, navyklý způsob jednání. Automaticky používaný mluvní nebo myšlenkový návyk, jehož změna je nesnadná. Jde o šablonovitý způsob vnímání, posuzování a hodnocení. Není výsledkem přímé zkušenosti, je přebírán a udržuje se tradicí.

c - zkreslené hodnocení podle povrchního, ale nápadného dojmu. Některé charakteristiky jsou důležitější než jiné, bez vlivu pořadí (vřelý × chladný,…).

Uveď příklady stereotypů:

 

1)    sociální (typický švéd)

2)    etnický (romové)

3)    genderový (takhle se holčička nechová)

4)    vztahující se k věku (stáří je moudré)