17 sociální vnímání
17 - SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ A POZNÁVÁNÍ VE VÝCHOVĚ
Získávání a zpracovávání informací o lidech (žácích, učitelích) či jevech v sociálním kontextu nazýváme:
a) sociální kognicí
b) sociální kategorizací
c) sociální percepcí
c
b - Kategorizace: lidé i věci, vše co vnímáme, třídíme do skupin podle podobnosti.
a – Kognice je celkově o poznávání, slovo sociální jsem v obou případech přidal jen pro zmatení
Naše vnímání neovlivňuje
a) osobní vztah k jedinci
b) osobní ladění
c) ten, kdo je přítomen sociální situaci
d) kontext, v jakém probíhá percepce
e) sociální vnímání může ovlivnit prakticky cokoliv, včetně polohy měsíce
e
Seřaď procesy zpracování informací
a) usuzování
b) smyslové přijímání informací
c) řešení problémů
d) uložení informací do paměti
b, d, a, c – otázka je takto formulovaná jen proto, aby si člověk procesy aspoň trochu zapamatoval.
Jednou z chyb v sociálním vnímání, kdy vyčleňujeme některé informace a vnímáme pouze vybrané podněty nazýváme:
a) inferencí
b) selekcí
c) kategorizací
b
a - opak selekce, začleňování nových informací mimo realitu, domýšlíme si.
c - lidé i věci, vše co vnímáme, třídíme do skupin podle podobnosti.
Sociální chyby
a) jsou základní tendence při vnímání druhých osob a vedou k usnadnění orientace ve velkém množství informací, právě proto je nevnímáme kladně
b) jsou základní tendence při vnímání druhých osob a vedou k usnadnění orientace ve velkém množství informací, ale i přes název „chyba“ ji nelze za chybu v každém případě považovat
c) vedou k povrchnosti vnímání
Toto je spíše filosofická otázka, myslím, že zbavení se sociálních chyb by mohlo vést k sebedestrukci. V jakých přípdech? Zkuste je vymyslet!
Představy a očekávání ovlivňující dojem z druhého člověka nebo dokonce předurčující chování daného člověka vystihuje termín:
a) sebesplňující proroctví
b) efekt prvního dojmu
c) efekt pozdějšího dojmu, novosti
a
b - tendence upřednostňovat při vytváření prvního dojmu (při organizaci vzpomínek) informace, které jsme obdrželi na začátku, je těžké je měnit.
c - tendence změnit první dojem pod vlivem pozdějších informací, jsou-li v protikladu a mají-li větší sílu. Změnit dojem z dobrého na špatný je jednodušší a rychlejší, než opačně.
Tendenci vysvětlit si chování druhého člověka, ve vztahu k vnějším faktorům (kontext, ve kterém se nachází, motivace můžeme označit termínem:
a) kauzální atribuce dispozičních příčin
b) kauzální atribuce situačních příčin
c) autoatribuce
b
a - vztahují k osobnosti člověka (řešení opouštím, chová se tak, jaký je).
c - je takový proces, kdy jedinec sám sobě připisuje určité příčiny vlastních aktivit. Příkladem je racionalizace jako obrana ega před vnějším prostředím (rozumové zdůvodnění aktivit). Vztah kauzální atribuce a autoatribuce je pak vyjádřen identifikací studenta s učitelem.
Tendence zanedbávat situační informace na úkor přecenění faktorů dispozičních (vlastností, chování a povahy jedince).
a) základní atribuční chybou
b) Pygamalion efektem
c) Haló efektem
a - Posuzujeme-li negativní chování jiných jedinců, máme tendenci přeceňovat roli dispozičních činitelů. Naopak vlastní selhání přisuzujeme situačním faktorům a naopak vlastní úspěch připisujeme interním činitelům (výjimečnost, dokonalost), kdežto na úspěchu jiných mají podle nás větší podíl i vnější podmínky.
b - představy a očekávání ovlivňující dojem z druhého člověka nebo dokonce předurčující chování daného člověka. U pygmalion efektu se jedná o očekávání pozitivní.
c - zkreslené hodnocení podle povrchního, ale nápadného dojmu. Některé charakteristiky jsou důležitější než jiné, bez vlivu pořadí (vřelý × chladný,…).